„“Ohlédnutí za rokem 2013“ „

 Rok bez roku se rozešel, ani jsme se nenadáli, a máme tu nových dvanáct měsíců. Schválně, kdo si pamatuje, co nám přinesly ty loňské? Tak já vám to připomenu.

Začátek roku jsme oslavili jako vždy roverským Silvestrem a horlivými přípravami na IV. Skautský ples. Ten se konal na Horakůvce a neminul se úspěchem.

Jakmile začaly tát ledy, foglarovskou těžkou vůni jara přivál vítr a na obloze se zase skvěl Jižní kříž, nikdo z eReSTečky již nepochyboval. že je jaro opravdu tady. Toš jsme nahodili krosny, naskákali do tendru za lokomotivu a ujížděli vstříc beskydským vrcholkům pozdravit Ivančenu. Většina z nás byla obutá. Možná vám tato informace bude připadat jako zbytečná, ale našli se dva nejmenovaní jedinci, kteří se tomuto pravidlu vymykali. Maro a Řízek (teď jsem to… no, tak už je to jedno: oba jsou ze Šenova, bydlí na Těšínské ulici v bytovkách, 3+1) totiž považovali uzavřenou obuv za nedůstojnou třiceti centimetrům sněhu, proto je bylo možno pozorovat, jak vrchol zdolávají v crocsech, čili pantoflích. Nahoře jsme potkali spoustu známých skautů, poskytli rozhovor časopisům a natočili si nás dokonce do televize.

S takto pozvednutým sebevědomím jsme se v květnu vrhli do příprav Svojsíkova závodu. Skauti a skautky našeho střediska tady mohli ukázat co v nich je, co se za celý rok naučili a jak dovedou spolupracovat se svou družinou.

Jaro se přechýlilo v léto a s nadcházejícím červnem přišla i dlouho očekávaná každoroční expedice Putování za sluníčkem 2013. Jak to vypadalo, když se banda roverů čtyři hodiny před půlnocí vypravila vlakem na Lysou, aby tam počkala na východ slunce, si jistě umíte představit. Jen dodávám, že nádherná scenérie ranních hor a úchvatné fotky byly těžce vykoupeny mnohahodinovým kosněním a přešlapováním ve, popřípadě vně, spacáku.

Ale i to jsme přežili a dočkali se první schůzky v novém roce 2013/2014.

V září jsme neodolali svádivému volání Plzeňska a vyjeli jsme na ObRok 2013, který byl určitě lepší než povodně i původně dohromady. Růžovou barvu ve znaku této akce sice někteří nesli celkem nelibě, když jí ale byli na tábořišti i v celém okolí hradu Švihova doslova obklopeni, byli nuceni to skousnout. Celý ObRok byl velmi přínosný s jednou malou výjimkou, totiž, že se nám Kikoku občas někam zaběhla a museli jsme ji hledat. Po čase jsme zjistili, že se zabíhá do Pardubic, což sloužilo růžovou barvou utlačované části osazenstva za kompenzaci a tudíž příležitosti si z ní dělat legraci. Cestou domů celý vlak v růžových tričkách a šátcích na každé zastávce skandoval: Ukaž boty! Ukaž boty! Ukaž strip! Ukaž boty! Našli se i tací, kteří své boty vystrkovali z okénka k velkému údivu průvodčích.

Čekala nás celá řádka dalších schůzek, v čele s Listopadovou výpravou do šenovských luhů a hájů, kde jsme si zahráli na RRrrr a kmeny Špinavovlasých a Čistovlasatců bijících se o šampon a křídu.

Co říci více? Rok je u konce a pomalu mizí v dáli. Stane se menším a ještě menším, až si podá ruku s věčností a rozplyne se úplně. A proto my, eReSTečkoví, máme kroniku, aby se nám nic ze vzpomínek nevytratilo, neboť paměť je někdy děravá. A tak se s vámi loučím a těším se, že se zase příští rok uvidíme!

Nšo-či

 

Tento záznam byl publikován v Novinky . Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *